Ne, to není vyprávění o nedělním obědě u babičky, ale o praxi prošlých párků v supermarketu. Ne, ani zaslíbený sex v podobě penetrace párku do rohlíku zde nehraje primární roli, potraviny mají totiž daleko větší potřebu v podobě úniku z regálu…
Doufali jste, že uvidíte animovaný sex příznačných potravin, jejichž názvy běžně užíváme v předkopulačním slovním ping-pongu? Tak na to zapomeňte a párek tak raději vytáhněte svému partnerovi z trenýrek, Amerika už totiž zřejmě nedokáže pobavit dospělé, neb krom cca pěti slov o *ukání a závěrečné swingers scéně, která se v praxi stejně tak či tak odehrává v našem žaludku nemravným smíšením všech potravin dohromady, které jsme zvyklí i bez pozitivního testu gravidity denně konzumovat, se vlastně jedná o zcela asexuální Toy Story, kterou nezachrání ani prasák James Franco.
Daleko zajímavější tak na tomto snímku je potravinový hudební doprovod, oduševnělá „smrt“ potravin a závěrečné titulky. Rovněž jsem se od počátku snímku přistihla v záludném očekávání na zezelenání párků, které se dostaly z ochranné konzervační folie a na ztvrdnutí „rohličky“, která rovněž zdrhla. Ani jedno se však nekonalo, neboť „rohlička“ byla naopak vláčná, jak po rozžvýkání v puse během ranní snídaně.
Věřím, že náctileté tento snímek pobaví už jen díky kýžené závěrečné prznící se scéně, kvůli které Buchty a klobásy přetrpí i mladí rodiče, aby mohli zjistit, zda tuto animovanou kuchařku lze dále podsunout svým dětem v pauze mezi mytím nádobí z oběda, kdy jim nemají čas číst pohádky na odpolední siestu. Ušetřím vám čas dopředu – nedělejte to.
Poučení do života z tohoto filmu? – Co je v domě, je pro mě. Aneb buďte spokojení s tím, co a jak to doma máte a milujte se a množte se. Protože za automatickými dveřmi na fotobuňku není tráva zelenější. Jak příznačné pro konzervativní Ameriku, že?