Hello Daddy, hello Mom – I’m your ch-ch-ch-ch-ch-ch cherry bomb – Hello world I’m your wild girl – I’m your ch-ch-ch-ch-ch-ch cherry bomb!!!
V televizi zase jednou dávali šest let starej film na oblíbený téma – „prvopočátek legendární kapely“. No, „legendární“ je trochu více přehnaný pojem, nicméně připravte se, že se po tomto filmu budete zhruba tak týden trápit s refrénem songu „Cherry Bomb“, který vám totálně vymyje hlavu.
Člověku se až chce říct, že jde o rozporuplný film, ovšem zde nehodnotíme film jako film, jako spíš scénář, jako spíš životopisný scénář, který zkrátka nemusí vždy bavit. Pokud ale nebaví a nemá co říct, proč se na jeho základě tvoří životopisné snímky? … Raději se v tom nebudeme hrabat.
Kristen Stewart je tak talentovaná v roli znuděné lesbičky (čím to bude – že by životní stigma?), až se mi chce ji začít mít ráda. A co to 22 leté dítě amerického filmu, s oblibou dosazovaná Dakota Fanning? To dítě už je velká běhna, která kývla na šikovnou roli, která ji pomohla k transformaci, jako Harrymu Potterovi (aka Daniel Radcliffe) každá další role po Harrym Potterovi.
„Kluci nepláčou“ – právě tento film mi naskakoval před očima (možná proto, že Stewart na mne působí jako stejný hermafrodit jako Hilary Swank) při pozorování tohoto doopravdy nudného snímku, který má však neuvěřitelné hodnocení (jsem si jistá, že jde o podporu ze strany tehdejších, testosteronem nabitých mladíků). K mé veliké lítosti, Cherie Currie byla a je jen kočkou, která štěká, ale nekouše. Drogový život, který byste totiž od správné rockerky očekávaly, nebyl (nebo nebyl zaznamenán) veškerý žádný. Co je fatálním varováním v rámci scény, kdy se nakonec stane z Cherie pekařka, je, že „ne každý se může narodit jako Mick Jagger“.